Včelařská konference

Ochota sbírat mi přijde trochu zavádějící a je možné z té doby porovnat množství producentů? Aspoň odhadem?

"Ochota sbírat mi přijde trochu zavádějící a je možné z té doby porovnat množství producentů? Aspoň odhadem?"
------------------------------------
Těžko to porovnat, za mlada bylo kilo salámu pořádné kilo, ne jako dnes za vyššího věku.
Řekl bych, že počet producentů tehdy byl zhruba stejný jako dnes, možná mírně menší. Ale zvýšenou aktivitu včel bylo možné pozorovat už když se objevily první pozorovatelné kapičky medovice, třeba na listech pod smrky nebo na dubech.
Na stanovišti v lese - zhruba polovina rozlohy pole, čtvrtina louky a čtvrtina všemožný les v různém stáří, bylo dříve každý rok 2/3 až třetina medu medovice. V roce tak 1985 - 90 už to bylo půl na půl nebo méně medovicového a víc květového a kolem roku 1995 byla tak třetina čtvrtina medovice a zbytek květový med.
Obecně ubyla pozdnější snůška, červen, červenec až srpen, protože v tu dobu byla hlavně medovice. A přibyla raná snůška. Obecně kraňka svých rychlým jarním rozvojem oproti černé včele posunula první ranou snůšku až o tři týdny a tím defakto jakoby další snůšku přidala, přirozeně květovou.

Letos mám potvrzeno u jednoho stanoviště, celé, všechny včelstva naněm, že lze jarní rozvoj nechat zaprahnout do úplné deprese včelstva a mít tak spoždění až 5 týdnů oproti jiným. A to jen proto, že snůška jarní nebyla tak blízko a lípa byla ojedinělý zdroj a akát byl vtom místě přemrzlý, vysoký les pole až za 2km. Prostě schopnost sběru byla omezena hladem, přitom zásoby byly jak po vyzimování, ale aktivita skoro nic. Takový obrázky jsou u přirozených vývojů včelstev najaře bez ruky včelaře někde v běžných neumělých podmínkách snůšky. Nikdy jsem to ještě neviděl ale celkový rozvoj začal a končí až nyní, kdy včelstva mají plod oproti jiným stanovištím kde plod je nula. Schopnost snůšky je mizivý pokud není přínos a přínos není pokud je včelstvo v "úspornem režimu". Takže je nutné vědět zda je včelstvo nastartované a schopné vůbec nějakou snůšku využít. Nejhorší je u včelstva hlad a ten může nastat i na stanovišti kde ostatní kolegové točí jak jim přetékají medníky. Vtom je zakopán pes v cyklu rozvoje včelstev a podmínkách rozvoje a velikosti izolace od vydatné snůšky po jarním proletu. _gp_
.........
T (178.22.116.252) --- 14. 10. 2017
Re: Plodování včel (71017) (71028) (71030)

Ochota sbírat mi přijde trochu zavádějící a je možné z té doby porovnat množství producentů? Aspoň odhadem?

Pokud jde o pozdní snůšku tak oproti rokům cca 20 let zpět máme v přírodě v množství víc než malém navíc Slunéčko asijské. Už to sleduji několik let, ale klasické Slunéčko sedmitečné je už dnes vzácností. Všiml si toho i někdo jiný?

U nas ted kvete horcice nazeleno kam se clovek podiva,vcely litaji jak dive,fumigovat ted nema cenu.

> Letos mám potvrzeno u jednoho stanoviště, celé, všechny včelstva naněm, že
> lze jarní rozvoj nechat zaprahnout do úplné deprese včelstva ......

a) potvrzuji, otec měl takové stanoviště a po letech je opustil.
b) Quido Sklenar, Moje včelí matička, strana 27 (Březen, pohádka Šibal)

Opisovat to sem nebudu, není to o dnešní technologii včelařství. Je to o
jarním rozvoji včelstva zimovaného v jednom nástavku. Ale pokud se pochopí
princip, je to o tom, že zásoby zavíčkované jsou rezerva pro přežití. A je
jedno, zda jde o tři nebo o třicet kilo. A hlavně nejde jen o jaro. Pokud
nemá včelstvo alespoň slabý přínos sladiny v srpnu, například bílý jetel a
nedostává cukrový roztok průběžně, ale jednorázově, je omezeno plodování. A
navíc poškozených včel roztočem je procentálně více. Pokud se k tomu přidají
chemikálie a neobsednuté česno a podmet má včelstvo dost malou šanci. Viry a
houby nevidím, proto jejich vliv nemohu započítat. Mohu jen odhadnout, že
čím více je včelstvo poškozeno tím co jsem schopen posoudit, tím více mu
škodí také Nosema a různé viry.
VP

No, pokud se jedná o medovici a o ochotu ji sbírat, já bych to nehrotil na režim včelstva.
Podle mých názorů ochota sbírat sladinu je ovlivňována poklesem zásob už pod cca 10 kilo. Pod cca 5 kilo už ta ochota klesá velmi. Jenže kdo v létě dopustí, aby u produkčních včelstev klesly zásoby pod takovéhle množství? Takový pokles je přípustný u včelstev spíš na chov, kde se nejede na medný výnos, ale u produkčních včelstev to je dost ztráta.
Maximálně je to přípustné uprostřed maximální snůšky, kdy se vybere, co to jde, protože setrvačností už další den včely donesou dostatek sladiny a zaplní dostatečné množství buněk na udržení chutí ke sběru.
Jinak to množství zásob nutných k ochotě sbírat závisí na síle včelstva. Čím slabší včelstvo, raději v úlu přiměřeném síle než největším, tím pro plnou ochotu sbírat stačí méně zásob.
Dále ta ochota sbírat potom závisí na něčem jako životní síle včelstva. Kdysi jsem v každém úlu udržoval linii, to znamená novou matku odchovával vždy z plodu toho včelstva. U některých linií se pak stávalo, že s každou novou matkou byly včely v létě vždy o trochu slabší, až to nakonec skončilo obvykle pozdě na podzim zmizením včel z úlu a zůstaly jen plásty se zpracovanými zásobami. Varaóza tehdy ještě nebyla příčinou. V prostředí zadováku byla ta slabší včelstva určitým způsobem dobrá, protože v létě se s nimi lépe manipuloval oa lépe využívala slabší snůšky, neproplodovala je jako hodně silná včelstva.

Ochota?


spíš schopnost najít medovici.

U květového nejsou velké rozdíly, ale u medovice je rozdíl ve včelách někdy značný.
Schopnost najít a asi i navigovat ostatní.

Karel

"Ochota?
spíš schopnost najít medovici.
U květového nejsou velké rozdíly, ale u medovice je rozdíl ve včelách někdy značný.
Schopnost najít a asi i navigovat ostatní.
Karel"
----------------------------
Něco na tom bude. Z té doby si kolikrát pamatuji, že jsem třeba uprostřed lesa, kde po kytkách nebylo ani památky, viděl včelu slídit na smrku nebo jiném stromě.
Navigace možná potom není takový problém, pokud si včela dokáže zapamatovat vůni přinesené sladiny.
Obávám se ale, že tato vlastnost na druhé straně přispívá k vyšší slídivosti takových včel a tím k většímu nebezpečí vzájemného vykrádání úlů. Zvláště u dnešních nástavkových úlů s velkými česny ve dnu úlu.